Ilustrace pro knihu Chronicka der Welt

Michael Wolgemut

datovanie:
miery: 247 x 160 mm
výtvarný druh: grafika
žáner: figurálny
materiál: papier
technika: drevorez
značenie:
inštitúcia: Památník národního písemnictví, PNP
inventárne číslo: IG 17 659
licencia: Creative Commons License voľné dielo
stiahnuť
Ilustrace k unikátnímu dílu Hartmanna Schedela z druhé poloviny 15. století Liber chronicarum bylo vydáno v Norimberku roku 1493 tiskařem Antonem Kobergem a v roce 1496 v Augsburgu tiskařem Hansem Schönspergerem. Dřevořezy byly vytvořeny v dílně význačného norimberského umělce Michaela Wolgemuta a jeho nevlastního syna Wilhelma Pleydenwurffa, za pomoci jejich žáků, mezi které patřil i Albrecht Dürer. Originální norimberská kronika, zaznamenávající historii světa od stvoření až po rok 1493, obsahuje 1809 dřevořezů, které se v díle několikráte opakují. Nalezneme zde vyobrazeny biblické příběhy ze Starého i Nového zákona, velké množství polopostav znázorňujících krále, papeže, světce i měšťany, ale také hodnověrné pohledy na světová města, včetně první veduty Prahy. Ve sbírkách Karáskovy galerie však nalezneme pouhých 20 listů z celkového enormně obsáhlého obrazového aparátu s těmito náměty. Umělecká úroveň dřevořezů v kronice je vysoká i přesto, že je zde patrný větší počet řezbářů, jejichž dílo nevykazuje stejnou zručnost. Přesto Wolgemutova dílna začala tvořit velké množství dřevořezových ilustrací novým stylem. Dosavadní nevýrazné figurální scény v ostatních tiscích té doby Michael Wolgemut nahradil živoucími postavami zasazenými do krajinných a architektonických scenérií raně renesančního rázu. Tento osobitý rytecký styl se stal také zásadním zdrojem inspirace pro bohatě ilustrovaný tisk Legenda aurea sanctorum (Pasionál čili Knihy o životech svatých) od Jacoba de Voragine, který byl vydán roku 1495 v pražské tiskařské dílně patřící Janu Severinovi. Přípravné práce na výrobu dřevořezů k Liber chronicarum započaly již mezi lety 1487 až 1488. V téže době se již nějaký čas učil ve Wolgemutově dílně Albrecht Dürer. Je dosti pravděpodobné, že při výrobě tak rozsáhlého obrazového aparátu, kde bylo zapotřebí velkého množství pracovníků, se mohl na dřevořezech účastnit i pozdější nejslavnější renesanční umělec. Otázkou zůstává, do jaké míry zasáhl do grafické výzdoby tehdy ještě málo zkušený Albrecht Dürer, na jehož umělecké formování měl kromě Michaela Wolgemuta velký inspirativní dopad i významný colmarský mistr Martin Schongauer (kolem 1430–1488), který ovlivnil německé malířské a mědirytecké umění na konci 15. století.