Portrét Dr. Aloise Burdy

Ruský sochař Aleksandr Golovin, který přijel do Československa na začátku dvacátých let, byl s Jiřím Karáskem v průběhu svého pražského pobytu v úzkém kontaktu. Ten udržoval i poté, co společně se svou ženou Allou Sergejevnou odjel roku 1935 do Paříže. Golovin byl zároveň prvním z ruských exilových umělců, kteří svými dary Karáskově galerii zásadním způsobem ovlivnili podobu její ruské sbírky. V dopisu malíři Wlastimilu Hofmanovi v roce 1928 básník píše: „Stýkám se teď s Rusy, hlavně s Golovinem, jenž půjčil do galerie všechny své sochy. Dělá mu to reklamu a už dostal několik zakázek.“ Jednou z plastik vystavených v galerii byla i podobizna Aloise Burdy, již Karásek vyzdvihoval například v roce 1929 v článku věnovaném tomuto ruskému sochaři v časopise Hovory Sfinx. Zde o ní píše, že je to „krásná, oduševnělá hlava, jež sochařskou zralostí se blíží k pracím Bourdellovým. [...] To není hlína, to jest opravdu živá pleť, kterou cítíte na tvářích těchto portrétů“. Alois Burda působil v té době na Ministerstvu pošt a telegrafů, pro které Karásek pracoval v letech 1925–1933 na pozici ředitele Poštovního muzea, jehož stálou expozici připravoval.